proLékaře.cz
proLékaře 9.6.2022
Vážený pane doktore,

výskyt opičích neštovic v době, kdy ještě doznívá pandemie COVID-19, vyvolává obavy i otázky související s novými a znovu se objevujícími infekčními nemocemi. Zvyšující se incidence těchto emerging infectious diseases se v blízké budoucnosti může stát významným problémem. Na co se máme připravit v souvislosti s aktuálním šířením opičích neštovic, čemu nás tyto epidemie učí a přinášejí nám i něco dobrého? O tom všem hovoříme s ředitelem Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích prof. RNDr. Liborem Grubhofferem, CSc.

A rozhodně nejde o jediné infekční onemocnění, o kterém se v posledních týdnech hovoří. Světová zdravotnická organizace (WHO) eviduje již několik set možných případů výskytu akutní hepatitidy neznámé etiologie u dětí do 16 let. Onemocnění má klinicky těžší průběh, s vyšším podílem případů akutního selhání jater než u předchozích epidemií. Shrnujeme dosavadní poznatky k tématu − aktuální data, pracovní definici onemocnění, možnou etiologii včetně souvislosti s COVID-19 a nakonec i doporučená opatření pro praxi.

Lorlatinib nachází v současné době uplatnění především ve 2. a pozdějších liniích léčby nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) s přestavbou genu ALK. Klinický výzkum se již obrací k otázce jak postupovat u pacientů, kteří při léčbě lorlatinibem v pozdějších liniích léčby zprogredují. Zdá se, že jednou z cest by mohlo být vlastně nedělat nic – pokračovat s lorlatinibem.

Od inovativní terapie si pacienti slibují hlavně lepší účinnost oproti doposud užívanému režimu. Její bezpečnost přitom berou jako samozřejmost, což však rozhodně nemusí vždy 100% platit. Proto neustále zvažujeme poměr terapeutických přínosů a rizik a monitorujeme bezpečnostní profil léčiv i po jejich uvedení do praxe. Týká se to rovněž inhibitoru Janusových kináz tofacitinibu, u něhož se objevilo podezření na zvýšené riziko kardiovaskulárních nežádoucích účinků. V čerstvě publikovaných výsledcích z reálné praxe se nicméně podle závěrů studie STAR-RA naštěstí nepotvrdilo.

Abychom i díky čerstvým informacím dokázali předvídat a řídit aktuální rizika, přeje za tým proLékaře.cz
Petra Čekalová
Novinky z oboru
Prof. Libor Grubhoffer: Virové zoonózy jsou velkým varováním do budoucna
Vydáno: 2. 6. 2022 | Zdroj: proLékaře.cz
Výskyt opičích neštovic v době, kdy ještě doznívá pandemie COVID-19, vyvolává obavy i otázky související s novými a znovu se objevujícími infekčními…
Celý článek
Výskyt dětské žloutenky neznámé etiologie celosvětově prudce stoupá
Vydáno: 9. 6. 2022 | Zdroj: proLékaře.cz
Světová zdravotnická organizace (WHO) eviduje k 26. květnu 2022 už 650 možných případů výskytu akutní hepatitidy neznámé etiologie u dětí do 16 let.…
Celý článek
Progrese na lorlatinibu – jak dál?
Vydáno: 17. 5. 2022 | Zdroj: Genetický profil a léčba NSCLC
Lorlatinib nachází v současné době uplatnění především ve 2. a pozdějších liniích léčby nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) s přestavbou genu…
Celý článek
Kardiovaskulární bezpečnost tofacitinibu v reálné klinické praxi – výsledky studie STAR-RA
Vydáno: 29. 5. 2022 | Zdroj: Artritida
Nedávné výsledky klinické studie ORAL Surveillance přinesly obavy z kardiovaskulárních nežádoucích účinků tofacitinibu u pacientů s revmatoidní…
Celý článek
Inzerce
Elektronické vzdělávání
Efektivní redukce hyperpigmentace − od výzkumu k inovacím pro praxi
Vydáno: 22. 6. 2021 | Zdroj: proLékaře.cz
Autoři: dr. Ludger Kolbe, dr. Thierry Passeron, MD, PhD
Garanti: doc. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.

Vyjádření garantky k doškolovacímu kurzu o výzkumu a účinnosti thiamidolu (dr. Kolbe) a o hyperpigmentacích (prof. Passeron):

Dr. Ludger Kolbe se v první přednášce zabývá různými fototypy kůže. Zamýšlí se nad otázkou jak redukovat zvýšenou pigmentaci. Zmiňuje výhody i nevýhody peelingu nebo hydrochinonu. Přednášející je spoluautorem článku o thiamidolu v prestižním odborném periodiku Journal of Investigative Dermatology. Jedná se o první účinný a bezpečný inhibitor lidské tyrosinázy, který dokáže redukovat pigmentace v obličeji, zesvětlit stařecké skvrny, ale též eliminovat pozánětlivé hyperpigmentace. A pokud vás zajímá, proč byl komentář k jeho článku nazván „Příště si schovejte houby na pizzu“, sledujte video až do konce.

Druhé video profesora Thierryho Passerona z univerzitní nemocnice v Nice je zaměřeno více prakticky. Přednášející v něm představuje algoritmus, podle něhož lze postupovat při diagnostice hyperpigmentací. Zmiňuje, že do definování odstínu barvy kůže je zapojeno 170 genů, jedná se tedy o velmi komplexní jev. Významná část přednášky je věnována léčbě melasmatu. Do prevence relapsu této obličejové hyperpigmentace je nutné kromě UVA a UVB fotoprotekce zapojit i ochranu před vysokoenergetickým viditelným světlem. Schéma jak postupovat při managmentu péče o pacienty s melasmatem z „francouzské kuchyně“ je přehledné a inspirativní.

Obě přednášky jsou na výborné odborné úrovni a mohou být přínosem jak pro dermatology, tak také pro střední zdravotnický personál, který se zabývá řešením hyperpigmentací v praxi.

doc. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.
Dermatovenerologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha

Zobrazit e-learning
Současný pohled na management polymorbidního pacienta v běžné klinické praxi
Vydáno: 2. 8. 2021 | Zdroj: proLékaře.cz
Autoři: Prof. MUDr. Miloš Táborský, MBA. FACC F.E.S.C. CSc., doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., MUDr. Hana Skalická, CSc., FESC, MUDr. Denisa Čelovská, Ph.D.
Garanti: Prof. MUDr. Miloš Táborský, MBA. FACC F.E.S.C. CSc.

Ze své vlastní zkušenosti víme, že pokud u polymorbidních pacientů dlouhodobě nejsou řešeny některé důležité souvislosti jejich potíží, opakovaně se vracejí do našich ordinací. Připravili jsme pro Vás proto prakticky zaměřený videokurz, za nějž navíc obdržíte 4 kredity ČLK.

Vedle souhrnu problematiky fibrilace síní u polymorbidních nemocných se mimo jiné dozvíte:

  • Jak by měl vypadat management péče o pacienta s různými formami aterosklerózy?
  • Jak předcházet rehospitalizacím, které často řeší pouze akutní problém, ale nevnímají pacienta v jeho komplexnosti?
  • Proč se frekventní ambulantní vyšetření a kontroly (například v ordinacích kardiologa, internisty a angiologa) často překrývají a proč nesdílíme data?
  • Proč jde o ekonomicky vysoce náročné pacienty pro plátce i ambulance a proč jsou často vnímáni pouze optikou krátkodobých nákladů?

Zobrazit e-learning
Články z časopisu
Současné možnosti léčby monogenních syndromů periodických horeček – úloha inhibitorů interleukinu 1
Vydáno: 29. 3. 2022 | Zdroj: Časopis lékařů českých
Monogenní syndromy periodických horeček představují heterogenní skupinu autoinflamatorních onemocnění zahrnující syndromy, jako jsou periodické…
Celý článek
Za docentem Janem Švábem
Vydáno: 27. 1. 2022 | Zdroj: Časopis lékařů českých
Celý článek
© 2022 MeDitorial | ISSN 1803-6597